I drobné půjčky mohou způsobit velké dluhy

I drobné půjčky mohou způsobit velké dluhy

Půjčky nejsou nic výjimečného. V současnosti má aktivní půjčku každý třetí obyvatel České republiky. Patří k nim hypotéky, nákupy na splátky, leasing automobilů, kreditní karty i úvěry od stavebních spořitelen. Paradoxně, zatímco hypotéky a mnohamilionové částky lidé splácí obvykle řádně a včas, se splácením drobných půjček bývají problémy. Jak je to možné?

Sjednání drobné půjčky, kam lze řadit například mikropůjčky, půjčky před výplatou nebo jiné menší nebankovní půjčky, probíhá velice snadno a rychle. Narozdíl od hypotéky, kde se dokládá příjem, pečlivě prověřuje bonita klienta a administrativa zabere celkem dost času, u drobných půjček je získání finančních prostředků mnohdy otázka jen několika okamžiků.

To z drobných úvěrů dělá velice snadno dostupné peníze. A jelikož se jedná o malé částky, přijde takový úvěr lidem nerizikový. Právě ve snadnosti vyřízení se však skrývá jejich nebezpečí.

Kdo nabízí podobné typy půjček? Jak již bylo řečeno, převažuje nabídka nebankovních institucí, jmenovitě například:

Časté exekuce kvůli drobným půjčkám

Poradna při finanční tísni uvádí, že až 85 % exekucí se týká půjček do 10 000 korun. Důvodů, proč lidé takto nízké úvěry nesplácí, může být hned několik:

  • Lidé mají půjček více a zkrátka už se v jejich splácení neorientují. Pokud nemají nastavený trvalý příkaz ve své bance, velice snadno mohou na splátku jedné z nich mohou zapomenout. Zatímco u hypoték si většinou banka sama z účtu „strhává“ příslušnou částku, u menších úvěrů to za člověka nikdo neudělá.
Stačí několik kreditních karet a může se stát, že se na některou splátku snadno zapomene.
  • Lidé si berou drobnou půjčku k zaplacení jiného dluhu. Tím se ovšem dostávají do dluhové spirály, ze které se už také nemusí dostat. Při tomto postupu je vysoce nepravděpodobné, že se náhle změní finanční situace dlužníka a téměř s jistotou lze tvrdit, že pro něj bude problém splatit nový dluh stejně jako ten starý.
  • Finanční gramotnost lidí se obecně zlepšuje. Přesto se najdou tací, kteří si neumí spočítat, co jejich celkový finanční rozpočet „unese“ a co již ne. Nízký úvěr, kde se splátka pohybuje v jednotkách stovek, přece nemůže rozpočet nepřiměřeně zatížit. To je jistě pravda, ale pokud se takových úvěrů sejde hned několik, už to může být problém.

Obecně lze říci, že zatímco hypotéku a vyšší úvěry si lidé pečlivě promýšlejí, u drobnějších půjček tomu tak není. A právě to vede k problémům s jejich splácením. Na druhou stranu, statistiky Nebankovního a Bankovního registru klientských informací za 2. čtvrtletí 2019 udávají, že celkový dluh obyvatel ČR se sice zvýšil na 2,38 bilionů korun, Češi ale lépe splácí.

Ke snížení počtu neplatičů došlo jak v případě dlouhodobých, tak krátkodobých úvěrů. Zatímco u dlouhodobých půjček se jedná již o dlouhodobý trend, krátkodobé půjčky vykazují razantnější snížení počtu neplatičů jen necelý rok zpět.

Řešení v podobě refinancování nebo konsolidace

Podmínky na bankovním i nebankovním trhu se neustále vyvíjejí a mění. V té souvislosti jsou samozřejmě v různém čase různě výhodné nabídky půjček a může se stát, že se člověk zaváže splácet úvěr za podmínek, které se za několik měsíců nebo let jeví jako značně nevýhodné.

Snížit si měsíční splátky a tím pádem i ušetřit lze díky možnosti refinancování. Jedná se v podstatě o předčasné splacení stávajícího úvěru prostřednictvím nové půjčky. O tu zájemce žádá jinou banku, než ve které má původní úvěr. Výhodné je to pro obě strany – banka získá nového klienta a klient získá obvykle výhodnější podmínky.

Situaci, kdy člověka trápí splácení více úvěrů najednou a přestává se v nich orientovat, pro změnu vyřeší konsolidace. Jedná se o sloučení několika úvěrů pouze do jedné jediné půjčky. Obvykle tím klient opět ušetří, minimálně na poplatcích za jednotlivé úvěry. Do konsolidace úvěrů lze zahrnout dluhy od bank i nebankovních institucí, dluhy plynoucí z kreditních karet, kontokorentů nebo leasingů.

Jak konsolidace, tak refinancování, se neobejdou bez dostatečného prověření finanční situace žadatele. Posuzují se obvykle příjmy i celková bonita klienta.