Češi dluží více, dluhy lépe splácejí

Češi dluží více, dluhy lépe splácejí

Za první čtvrtletí za rok 2019 Češi dluží 2,34 bilionu korun. Meziročně se tak dluh českých domácností zvýšil o 161,5 miliard Kč. Čím je tento dluh představován a co lze čekat od úrokových sazeb do budoucna?

Největší procento dluhu představují úvěry určené na bydlení a nákup nemovitostí – hypoteční úvěry nebo úvěry na bydlení. Lidé s těmito úvěry mají také častěji vyšší platební morálku. Počet lidí mající problém splácet své úvěry na bydlení poprvé klesl za dlouhé období pod hranici 20 000 lidí.

Částečně za zvýšení objemu dluhu může i rostoucí cena nemovitostí. Ačkoliv největší objem dluhu jsou úvěry na bydlení, celkový počet žadatelů se snižuje. Aby banky, které peníze na půjčení mají, chybí jim však noví klienti, nalákali nové zájemce o hypotéky, zlepšují podmínky samotných hypoték či souvisejících produktů. Např. spořící účty mnoha bank zvyšují své úrokové sazby, úvěr ze stavebního spoření bývá dnes levnější než hypotéka a samotné úroky hypoték se snižují.

Počet žadatelů o hypotéku se v prvním čtvrtletí zvýšil pouze v Praze, Plzeňském kraji a Středočeském kraji. Ostatní kraje zaznamenaly snížení. Spotřebitelské úvěry naopak byly mnohem častější a počet nových žádostí se zvýšil v devíti krajích, nejvýrazněji v Praze.

Za poklesem nových žadatelů o hypotéky mohou také nové podmínky pro hypotéky určené Českou národní bankou. Poskytovatelé musí nyní omezovat výši úvěru příjmem žadatele. V praxi to znamená větší bezpečí pro obě strany (lidé si nemohou půjčit více, než by byli schopni splatit a banky tak snižují své riziko nenávratnosti úvěru), na druhou stranu velké množství lidí nedosáhne na dostatečně velkou hypotéku. Tento problém je obzvláště výrazný v Praze, kde ceny nemovitostí neustále rostou.

Nízká nezaměstnanost a rostoucí platy zlepšují platební morálku Čechů. Lidé více věří, že své dluhy budou schopni splácet.

Podle rozboru registru dlužníků se také ukázalo, že klesl objem nesplaceného dluhu. Češi lépe své stávající úvěry a závazky splácejí, objem nespláceného dluhu klesl na 32,4 miliard Kč. Pokles za první čtvrtletí představoval 4,1 miliard Kč z původních 36,5 miliard nespláceného dluhu.

Nárůst zaznamenaly i nebankovní půjčky, jejichž objem i počet dlužníků se zvýšil téměř v celé republice. Nejhůře postižené jsou oblasti severních Čech – konkrétně Ústecký a Karlovarský kraj. Zde zhruba čtvrtina obyvatel je zadlužena krátkodobými nebankovními úvěry, tzv. mikropůjčky. Ty se značí rychlostí sjednání (mnohdy do pár hodin), krátkou dobou splatností (v týdnech) a drobnou výší úvěru (stovky až tisíce korun), avšak se je nevyplácí splácet dlouhodobě, jelikož může jejich RPSN dosahovat i milionů procent.

Každoročně v prosinci stoupá zájem o půjčky o 8 %, kdy si mnozí půjčují na dárky. Půjčky na dárky, stejně jako půjčky na dovolené, patří k rizikovějším úvěrům. Často si je berou lidé, kteří nedisponují velkými rezervami a již mají nějaké dluhy. Obecně platí, že by se člověk věcmi, které může postrádat, neměl zadlužovat.

Tyto kraje ale naštěstí zaznamenaly pokles dlužníků, Ústecko pokles 2,4 % a Karlovarsko 2,3 %. Dle analýzy nebankovního registru se situace v těchto krajích zlepšuje téměř ve všech parametrech.